IoT Dashboard

Honza Kořán živě z Dakaru

Určitě si řada z vás klade otázku, k čemu je vlastně hromadný sběr dat prostřednictvím IoT během extrémních závodů.

Financování závodu

Nejdříve je potřeba nahlédnout mírně pod pokličku financování takového závodění. Asi není nijak překvapivé, že účast na Dakaru se závodním kamionem není levná záležitost. Roční rozpočet i malého týmu s ambicemi umístit se v první desítce kategorie kamionů se počítá v desítkách milionů korun. A co s tím má společného IoT? Kupodivu hodně. Využití dat z IoT a jejich analýza může pozitivně ovlivnit obě strany účetní rovnice. Tu nákladovou (o té bude příští článek), i tu příjmovou, na kterou se zaměříme dnes.

Financování motorsportu závisí na nadšencích,  a především na sponzorech. Sponzoři za vynaložené náklady chtějí jedinou věc. Mediální pozornost. Dakar je sám o sobě velmi mediálně atraktivní akce. Dle globální sledovanosti existuje jen jediný motorsport, který má větší sledovanost, a to je Formule 1. Každý tým se ale musí velmi ohánět, aby si zasloužil svou část pozornosti médií. A tak hledá nové způsoby, jak zaujmout diváky. Záběry z drona, fotky ze zákulisí, rozhovory s mechaniky, živé vysílání na Facebooku, fotky na Instagram ještě během etapy přímo z jedoucího kamionu.

Co zajímá fanoušky a sponzory

Fanda motorsportu je ale zvídavá osoba. Kolik vám to jede? Jak rychle jedete v dunách? Není v té kabině vedro? Podle onboard záběrů z kamery to s vámi dost třese, dá se to přežít?

A co takhle zpřístupnit maximální možné množství údajů ze závodu skalním fandům na webu? Možná i online během etapy, pokud to regule závodu dovolí? (mimochodem, nedovolí…)

Nebylo by třeba pro fandy zajímavé vidět záznam celé etapy včetně polohy na mapě, průběhu rychlosti, nadmořské výšky, teploty v kabině, otřesů v kabině a dalších zajímavých údajů? A nepřilákalo by to větší množství fandů a potažmo sponzorů?

Praktické ukázky

Tak se pojďme podívat na pár ukázek. Tak třeba rozložení rychlosti během extrémně náročné etapy v bolivijských Andách:

Podívejme se ještě na průběh nadmořské výšky ve stejné etapě. Ve 4000 m.n.m. je zhruba polovina kyslíku než na hladině moře, což znamená i poloviční výkon motoru. Rozložení rychlosti v etapě je tedy ještě zajímavější, když se se podíváte na  následující graf:

 

Zajímalo by vás, jakou část etapy závodní tým strávil v extrémní výšce nad 4000 m. n. m? Pak je pro vás následující graf:

Nebo by vás třeba zajímala interaktivní mapa průběhu celé etapy s tím, že na každý zaznamenaný bod z GPS můžete kliknout a dozvědět se všechny hodnoty zaznamenaných údajů v daném bodě?

Samozřejmě, že toto nejsou údaje, které si nedokáže středně šikovný kutil vytáhnout i ze své Octavie 1.9TDI během výletu na Slapy. Jenže Dakar není výlet na Slapy a sběr údajů v takto extrémním závodě je natolik náročný, že ho většina týmů ještě ani nemá. Trochu to připomíná situaci, kdy sonda NASA Mars Rover má kameru s nižším rozlišením než běžný telefon, který máte zrovna v ruce nebo v kapse. Ale zkuste váš telefon vystavit podmínkám Marsu.

Dnes se za námi zastavil Martin Kolomý zvaný Kolomajz. Jako obvykle přinesl pytel vlastnoručně na Dakar vyráběných klobás a haldu veselých a hurónsky vyprávěných příhod. Například jak se dá dojet etapa bez spojky a bez sedačky a být pátý. Nebo o tom, jak dopadne telefon, který vypadne pilotovi během etapy z kapsy. Nemohu zde citovat doslova Kolomajzem popsaný stav, ale řekněme, že telefon dopadl asi tak, jako by ho vezli v míchačce plné dlažebních kostek.

Data získaná z ISS (IoT společnosti KPCS) a popsaná v tomto článku mají samozřejmě význam pro přiblížení náročnosti závodu divákům. Jejich záznam a analýza v korelaci s celou řadou dalších zaznamenávaných údajů mají však mnohem hlubší význam. Například pro ladění výkonu motoru v nadmořských výškách. A věřte, že získat pár desítek koňů navíc oproti soupeři pouhým přeladěním motoru pro vysokou nadmořskou výšku může konečným pořadím velmi zamávat.